Kolik stojí notář za sepsání závěti v roce 2026

Co ovlivňuje cenu notářské závěti

Cena notářské závěti se v roce 2026 odvíjí od několika faktorů, které notáři při stanovení odměny zohledňují, a proto se výsledná částka může u jednotlivých klientů výrazně lišit. Základním vodítkem je notářský tarif, tedy vyhláška Ministerstva spravedlnosti, která stanovuje maximální možnou výši odměny za jednotlivé úkony. Notáři se od této sazby nemohou odchýlit směrem nahoru, mohou však v některých případech nabídnout nižší cenu, což se však v praxi děje jen zřídka, protože administrativní náročnost sepisu závěti je vždy podobná bez ohledu na region či konkrétní notářskou kancelář.

Jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje cenu notářské závěti, je forma zvoleného právního jednání. Existuje rozdíl mezi obyčejnou závětí sepsanou formou notářského zápisu a mezi tzv. závětí s povolávacím prohlášením nebo listinou o vydědění, která bývá komplexnější a tím i nákladnější. Pokud klient požaduje kromě samotné závěti i doplňkové dokumenty, jako je listina o vydědění, dohoda o zřízení odkazu nebo ustanovení správce pozůstalosti, cena se logicky zvyšuje, protože notář musí zpracovat více právních úkonů najednou.

Dalším významným faktorem je hodnota majetku, kterého se závěť týká. Ačkoliv se odměna notáře za sepsání závěti neurčuje stejným způsobem jako například odměna za osvědčení dědictví, u některých typů úkonů se hodnota majetku promítá do výpočtu tarifu. Čím rozsáhlejší a hodnotnější je majetek, který má být závětí rozdělen, tím komplikovanější bývá i formulace jednotlivých ustanovení, což se může promítnout do vyšší časové náročnosti a tím i do celkové ceny.

Roli hraje také počet dědiců a way rozdělení majetku. Pokud zůstavitel chce v závěti stanovit přesné podíly pro více osob, případně zohlednit náhradní dědice pro případ, že by některý z povolaných dědiců zemřel dříve než zůstavitel, notář musí věnovat více času přípravě přesné a právně bezchybné formulace. Tato složitost se odráží v ceně za služby notáře při zpracování závěti, protože jednodušší závěť s jedním dědicem bude levnější než závěť s několika podmínkami a alternativami.

Nezanedbatelným faktorem je i lokalita, ve které notář sídlí. Ačkoliv notářský tarif platí jednotně pro celou Českou republiku, v praxi se mohou objevit rozdíly v účtování souvisejících poplatků, například za ověřování podpisů, vyhotovení dalších kopií nebo za konzultace před samotným sepsáním závěti. Notáři ve velkých městech mohou navíc účtovat vyšší částky za expresní zpracování, pokud klient potřebuje závěť vyhotovit rychle.

V neposlední řadě ovlivňuje výslednou cenu i to, zda klient přichází s jasnou představou o obsahu závěti, nebo zda potřebuje rozsáhlejší právní poradenství. Notář totiž musí zůstavitele řádně informovat o právních důsledcích jednotlivých ustanovení, což může znamenat delší konzultaci a tím i vyšší celkové náklady na vyhotovení závěti.

Notářský tarif podle vyhlášky v roce 2026

Sepsání závěti u notáře se řídí notářským tarifem, tedy vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, která stanovuje pevná pravidla pro výpočet odměny notáře za jednotlivé úkony. Notář si tedy nemůže účtovat, kolik se mu zlíbí – jeho odměna vychází z hodnoty předmětu úkonu, respektive z povahy sepisované listiny, a je tak předem předvídatelná. To je pro klienty výhodné, protože cena za sepsání závěti u notáře není věcí smlouvání ani individuální dohody, ale výsledkem výpočtu podle jasně daných paragrafů.

V praxi to znamená, že pokud jde o závěť, která nemá určenou konkrétní hodnotu majetku (tedy takzvanou závěť bez uvedení hodnoty majetku), notářský tarif stanovuje pevnou částku za tento úkon. Pokud však závěť obsahuje konkrétní rozdělení majetku s uvedením jeho hodnoty, notář vypočítává odměnu procentuální sazbou z této hodnoty, přičemž tarif obsahuje odstupňovanou tabulku pásem – čím vyšší hodnota majetku, tím nižší procentuální sazba se aplikuje, avšak absolutní částka odměny logicky roste. V roce 2026 se tato struktura tarifu zásadně nemění a notáři nadále postupují podle znění vyhlášky, které je dlouhodobě stabilní, byť dílčí úpravy limitů a sazeb se čas od času objevují v souvislosti s legislativními změnami.

Kromě samotné odměny za úkon je nutné počítat i s dalšími položkami, které se k celkové ceně za služby notáře při zpracování závěti přičítají. Jde zejména o DPH, kterou je notář jakožto plátce povinen k odměně připočítat, a dále o hotové výdaje – tedy náklady spojené s administrativou, kopírováním, případně s ověřením podpisů či vydáním dalších stejnopisů závěti. Pokud klient požaduje více vyhotovení listiny, každé další vyhotovení je zpravidla zpoplatněno samostatně, byť částkou podstatně nižší než sepsání samotné závěti.

Významnou položkou, kterou notářský tarif rovněž upravuje, je poplatek za zápis závěti do Evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora České republiky. Tento zápis zajišťuje, že závěť bude po smrti zůstavitele dohledatelná a nedojde k tomu, že by dědické řízení proběhlo, aniž by se o existenci závěti vůbec vědělo. Cena za tento úkon je oproti sepsání závěti samotné nízká, přesto se do celkové sumy promítá a klienti by na ni měli být předem upozorněni.

Je třeba zdůraznit, že notář má ze zákona povinnost seznámit klienta s výší odměny ještě před zahájením úkonu, takže překvapení v podobě neočekávaně vysoké faktury by se v seriózní notářské kanceláři objevit nemělo. Právě transparentnost daná vyhláškou je jedním z důvodů, proč se sepsání závěti u notáře i v roce 2026 považuje za spolehlivou a finančně předvídatelnou cestu, jak zajistit platné a právně bezvadné vyjádření poslední vůle.

Cena za sepsání závěti u notáře není výdajem, ale investicí do klidu, který vaší rodině zůstane i ve chvílích, kdy vy sami už jim ho nebudete moci dát.

Bohumil Zajíček

Cena závěti podle hodnoty majetku

Odměna notáře za sepsání závěti se v drtivé většině případů neodvíjí od nějaké pevné sazby, kterou by si notář stanovil sám podle vlastního uvážení, ale řídí se notářským tarifem, tedy vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, která přesně stanovuje, kolik má notář za jednotlivé úkony účtovat. A právě u závěti hraje klíčovou roli hodnota majetku, který je předmětem pořízení pro případ smrti. Čím vyšší je hodnota majetku, který chce zůstavitel odkázat, tím vyšší bude i odměna notáře, byť tento nárůst není lineární a s rostoucí hodnotou majetku se procentuální sazba postupně snižuje.

V praxi to funguje tak, že notář nejprve zjistí, respektive od klienta obdrží informace o tom, jaký majetek bude předmětem závěti – může se jednat o nemovitosti, finanční prostředky na účtech, cenné papíry, podíly ve firmách, ale i movité věci vyšší hodnoty. Z celkové hodnoty tohoto majetku se pak vypočítá odměna podle tarifních pásem. U nižších hodnot majetku, tedy zhruba do jednoho milionu korun, se pohybuje odměna v řádu jednotek tisíc korun, konkrétně se počítá určité procento z hodnoty, které se ale postupně snižuje s tím, jak hodnota majetku narůstá. U vyšších hodnot, které dosahují několika milionů korun, se tak výsledná odměna notáře může pohybovat v rozmezí od tří do deseti tisíc korun, u velmi rozsáhlého majetku pak i výše.

Je důležité si uvědomit, že notář nezjišťuje přesnou tržní hodnotu majetku tak, jak by to dělal třeba znalec pro účely dědického řízení. Při sepisu závěti obvykle vychází z odhadu, který mu sdělí sám klient, případně z podkladů, které klient doloží, jako je výpis z katastru nemovitostí, výpis z účtu nebo jiné dokumenty prokazující hodnotu majetku. Notář tedy v této fázi neprovádí složité oceňování, ale spíše orientační stanovení hodnoty, které mu následně slouží jako podklad pro výpočet odměny podle tarifu.

Zajímavé je, že pokud zůstavitel v závěti neuvede konkrétní hodnotu majetku nebo pokud závěť sepisuje bez vazby na konkrétní hodnotu majetku, tedy pouze obecně určí, kdo má být dědicem, aniž by specifikoval hodnotu odkazovaného majetku, může notář postupovat podle jiné sazby, která je pevně stanovena a nevztahuje se k hodnotě majetku. V takovém případě je cena za sepsání závěti nižší a předvídatelnější, což mnozí klienti oceňují, zejména pokud si nejsou jistí přesnou hodnotou svého majetku nebo pokud se hodnota majetku může v budoucnu měnit.

K samotné odměně za sepsání závěti se navíc připočítává i 21% DPH, pokud je notář plátcem této daně, což bývá ve většině případů. Klienti by tedy měli počítat s tím, že výsledná částka, kterou notáři zaplatí, bude o tuto daň navýšena. Celkové náklady na sepsání závěti se tak mohou lišit podle konkrétní notářské kanceláře, podle složitosti majetkových poměrů zůstavitele a podle toho, zda je hodnota majetku v závěti uvedena, či nikoliv.

Poplatek za pouhé sepsání závěti

Notářský poplatek za sepsání závěti se řídí notářským tarifem, tedy vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, a nejde tudíž o cenu, kterou by si jednotliví notáři mohli libovolně určovat podle vlastního uvážení. To je ostatně věc, která klienty často překvapí – když obcházejí kanceláře s dotazem na cenu, zjišťují, že rozdíly mezi jednotlivými notáři jsou spíše kosmetické a základ odměny je pro všechny stejný. Výše poplatku za sepsání závěti se odvíjí především od hodnoty majetku, který je předmětem pořízení pro případ smrti, a dále od formy, v jaké se závěť sepisuje.

V praxi to znamená, že notář nejprve zjišťuje, jaký majetek závůstce vlastní a jakou má přibližnou hodnotu – nikoliv proto, že by chtěl vybírat poplatek podle skutečné hodnoty nemovitostí či úspor, ale protože právě z této hodnoty vychází sazba stanovená tarifem. Čím vyšší je hodnota majetku, tím vyšší je i notářský poplatek, avšak vztah není lineární – u vysokých částek se procentuální sazba postupně snižuje, takže poplatek nerostl by do astronomických čísel. U menších pozůstalostí se tak poplatek za pouhé sepsání závěti běžně pohybuje v řádu několika tisíc korun, u rozsáhlejšího majetku pak částka narůstá, ale stále v rozumných mezích, které tarif jasně definuje.

Kromě samotné hodnoty majetku má na výslednou cenu vliv i to, zda se jedná o závěť sepsanou ve formě veřejné listiny čistě jednoduchou, nebo zda notář kromě samotného sepsání poskytuje i rozsáhlejší právní poradenství, konzultace ohledně rozdělení majetku mezi více dědiců, řešení odkazů, podmínek či vydědění. Tyto doplňkové úkony sice nejsou vždy zpoplatněny samostatně, ale composicí služby při zpracování závěti se logicky odráží ve výsledné částce, kterou klient na místě uhradí. Notář má také povinnost účtovat k základní odměně DPH, pokud je plátcem této daně, což mnoho lidí opomíjí a při platbě je pak výsledná částka o něco vyšší, než očekávali.

Dalším faktorem, který cenu ovlivňuje, je i to, zda klient žádá o vyhotovení více stejnopisů závěti, případně o její uložení do Centrální evidence závětí, což je krok, který se v roce 2026 stále vysoce doporučuje, protože zajišťuje, že závěť bude po smrti zůstavitele skutečně dohledána a respektována. Za samotné uložení do evidence se hradí samostatný, poměrně nízký poplatek, který se k celkové ceně přičítá.

Je důležité zdůraznit, že notářský tarif je závazný pro všechny notáře v České republice, takže srovnávání cen mezi kancelářemi nemá z hlediska základní sazby žádný smysl – liší se maximálně v drobnostech, jako jsou poplatky za administrativní úkony nebo za urychlené vyřízení. Klient by se tedy měl při výběru notáře zaměřit spíše na kvalitu poskytovaného poradenství, dostupnost termínů a celkový přístup, než na hledání „levnějšího“ notáře, protože samotné sepsání závěti bude cenově srovnatelné bez ohledu na to, kterou kancelář v roce 2026 osloví.

Cena za úschovu závěti v registru

Registrace závěti do Evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora České republiky, představuje samostatnou položku v celkovém vyúčtování notářských služeb a mnoho klientů si mylně myslí, že jde o zanedbatelnou částku připojenou k sepsání dokumentu. Ve skutečnosti se jedná o poplatek, který má svá pevná pravidla a jeho výše se odvíjí od notářského tarifu stanoveného vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Cena za samotný zápis závěti do registru se pohybuje řádově ve stovkách korun, konkrétně se v roce 2026 jedná zpravidla o částku kolem 300 až 400 korun bez DPH, k níž se připočítává zákonná sazba daně z přidané hodnoty. Tento poplatek je fixní a nezávisí na hodnotě majetku, který je předmětem závěti, ani na složitosti dědického uspořádání, což je zásadní rozdíl oproti odměně za samotné sepsání závěti, jejíž cena roste podle množství stránek, ustanovení a případných dodatečných doložek.

Je důležité si uvědomit, že evidence právních jednání pro případ smrti neslouží pouze k formální archivaci, ale má praktický význam v okamžiku úmrtí zůstavitele. Notář, který provádí dědické řízení, má povinnost do tohoto registru nahlédnout a zjistit, zda zemřelý nezanechal poslední vůli, případně jinou listinu upravující jeho pozůstalost, jako je listina o vydědění nebo dohoda o zřeknutí se dědického práva. Díky tomuto systému se výrazně snižuje riziko, že by závěť zůstala nenalezena nebo že by dědické řízení proběhlo v rozporu s poslední vůlí zesnulého. Poplatek za zápis do registru je tedy investicí do právní jistoty, nikoli pouze administrativním výdajem.

V praxi platí, že notář zápis do evidence provede automaticky v rámci sepsání závěti formou notářského zápisu, a klient tak nemusí řešit žádné další úřady ani podávat samostatnou žádost. Poplatek za registraci bývá součástí celkové faktury, kterou notář vystaví po dokončení úkonu, přičemž je obvykle uveden jako samostatná položka odlišená od odměny za právní poradenství a sepsání textu závěti. Pokud klient později závěť změní, zruší nebo nahradí novou listinou, je nutné provést i změnu záznamu v registru, což je spojeno s dalším, byť rovněž nízkým poplatkem. Stejně tak platí, že pokud si někdo nechá zpracovat více dokumentů souvisejících s pozůstalostí, například kromě závěti i listinu o vydědění nebo povolání správce dědictví, každý z těchto úkonů může být evidován samostatně a s tím spojený poplatek se tak může sčítat.

Celkově lze říci, že náklady spojené se zápisem do registru tvoří jen menší část z celkové ceny, kterou klient notáři za vyřízení závěti zaplatí, přičemž hlavní finanční zátěž představuje odměna za samotné notářské služby a právní konzultaci. Přesto je vhodné mít tento poplatek na paměti při plánování rozpočtu na sepsání závěti, protože i když je jeho výše symbolická, jde o povinnou součást procesu, bez které by závěť neměla oporu v celostátním systému evidence a její dohledatelnost by byla výrazně ztížena.

Rozdíl mezi holografní a notářskou závětí

Když se člověk rozhoduje, jakým způsobem sepíše svou poslední vůli, narazí nevyhnutelně na dvě základní možnosti – závěť napsanou vlastní rukou, takzvanou holografní, a závěť sepsanou u notáře ve formě notářského zápisu. Rozdíl mezi těmito dvěma variantami není jen formální, ale má zásadní dopad na právní jistotu, náklady i na to, jak snadno se pozůstalost po smrti zůstavitele vypořádá. Holografní závěť musí být napsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele, což zákon vyžaduje kvůli možnosti ověřit pravost rukopisu. Stačí tedy papír, pero a vlastnoruční text, díky čemuž je tato forma prakticky bezplatná. Právě nulové náklady jsou hlavním důvodem, proč se k ní řada lidí uchyluje, zejména pokud chtějí vyřešit dědictví rychle a bez návštěvy úřadu. Problém ale nastává ve chvíli, kdy dojde ke sporu o pravost podpisu, srozumitelnost textu nebo o to, zda závěť skutečně odpovídá poslední vůli zůstavitele. Dědicové se pak často musí obrátit na soud, což může celé dědické řízení výrazně prodloužit a nakonec vyjde mnohem dráž, než kdyby byla závěť sepsána profesionálně.

Naproti tomu notářská závěť je sepisována přímo notářem ve formě veřejné listiny a je považována za nejbezpečnější a právně nejprůkaznější formu pořízení pro případ smrti. Notář nejen text sepíše, ale také ověří totožnost zůstavitele, posoudí jeho svéprávnost a ujistí se, že projev vůle je jasný, srozumitelný a odpovídá platným zákonům. Notářská závěť se navíc automaticky zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, takže po úmrtí zůstavitele ji dědický notář snadno dohledá, aniž by hrozilo riziko, že se listina ztratí nebo o ní nikdo nebude vědět. Právě tato jistota je hlavním důvodem, proč se lidé i přes vyšší náklady k notářské variantě přiklánějí.

Pokud jde o notář závěť cena, je nutné počítat s tím, že notářský tarif stanovuje odměnu podle sazebníku, přičemž konkrétní částka se odvíjí i od složitosti pořizovaného dokumentu, počtu dědiců nebo připojených podmínek. Cena za služby notáře při zpracování závěti se v praxi obvykle pohybuje v řádu několika tisíc korun, k čemuž je třeba připočítat i poplatek za zápis do centrální evidence. I když jde o vyšší výdaj oproti bezplatné holografní variantě, mnoho lidí tuto investici považuje za rozumnou pojistku proti budoucím sporům mezi dědici. Zatímco vlastnoruční závěť je řešením rychlým a levným, notářská forma nabízí právní jistotu a profesionální dohled, což se zejména u složitějších majetkových poměrů může vyplatit mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Kdy se vyplatí notář místo vlastnoruční závěti

Vlastnoruční závěť napsaná doma na kus papíru sice ušetří peníze za notářské služby, ale v mnoha situacích se toto zdánlivé šetření nakonec prodraží víc, než kdyby člověk hned na začátku zaplatil odborníkovi. Notář totiž nejenže sepíše závěť formálně bezchybně, ale zapíše ji také do Centrální evidence závětí, díky čemuž se dokument po smrti zůstavitele s jistotou najde a nemůže se ztratit, být zničen nebo úmyslně zatajen některým z dědiců. U vlastnoruční závěti se to bohužel stává poměrně často – papír se schová do šuplíku, časem se na něj zapomene, nebo ho po smrti autora najde právě ten příbuzný, kterému by se hodilo, kdyby závěť nikdy neexistovala.

Notářský zápis se vyplatí zejména tam, kde jsou vztahy v rodině komplikované, kde existuje riziko, že some z dědiců bude závěť napadat, nebo kde má zůstavitel majetek vyššího rozsahu – nemovitosti, podíly ve firmě, cennější sbírky či úspory rozdělené mezi více účtů a investic. V takových případech notář dokáže formulaci ošetřit tak, aby nemohla být později zpochybněna kvůli nejasnému znění nebo formální chybě, což je u ručně psaných závětí velmi častý problém. Stačí nejasně formulovaná věta, chybějící datum nebo pochybnost o tom, zda byl text skutečně napsán a podepsán vlastní rukou zůstavitele, a celá závěť se může u soudu ocitnout v ohrožení.

Pokud jde o notář závěť cena, mnoho lidí se sepsání závěti u notáře vyhýbá právě kvůli obavám z vysokých nákladů, realita je ale mírnější, než se často předpokládá. Cena za služby notáře při zpracování závěti se řídí notářským tarifem, který vychází z hodnoty spravovaného majetku, ale u běžné závěti bez složitých podmínek se částka obvykle pohybuje v řádu několika tisíc korun. K základnímu poplatku se může připočítat odměna za konzultaci, případně za sepsání dodatečných podmínek, vydědění nebo zřízení vykonavatele závěti, pokud si to klient přeje. I s těmito položkami zůstává celková cena zpravidla dostupná v porovnání s tím, jaké komplikace a náklady může způsobit spor dědiců u soudu, kde se řeší platnost špatně sepsané vlastnoruční závěti.

Notář se vyplatí také lidem, kteří chtějí do závěti zahrnout méně obvyklá ustanovení – například odkaz konkrétní věci mimo dědický podíl, podmínky pro nezletilé dědice nebo zřízení svěřenského fondu. Takové konstrukce vyžadují právní preciznost, kterou laik bez zkušeností těžko zaručí sám. V neposlední řadě notář zůstavitele upozorní na nároky neopomenutelných dědiců a pomůže nastavit závěť tak, aby v budoucnu nemohla být napadena kvůli porušení jejich zákonných práv, což je ochrana, kterou vlastnoruční text sám o sobě nikdy nezajistí.

Dodatečné poplatky za opisy a ověření

Kromě samotné odměny za sepsání závěti musí klient notáře počítat i s celou řadou dalších drobnějších plateb, které se v konečném účtu mohou sečíst do částky, která leckoho překvapí. Notář totiž nefunguje jen jako osoba, která formuluje poslední vůli podle přání klienta, ale zároveň vede evidenci, vydává úřední opisy a ověřuje pravost podpisů či listin, a za všechny tyto úkony náleží samostatná odměna podle notářského tarifu. Právě tyto vedlejší poplatky bývají v mnoha případech opomíjeny při hrubém odhadu celkové ceny za vyhotovení závěti, a proto je dobré na ně být připraven ještě před samotnou návštěvou notářské kanceláře.

Jedním z nejčastějších dodatečných poplatků je cena za vyhotovení dalšího opisu závěti. Notář standardně předá klientovi jeden originál nebo stejnopis dokumentu, ale pokud si klient přeje více kopií například pro rodinné příslušníky, právního zástupce nebo pro vlastní archivaci na více místech, každý další stejnopis je zpravidla zpoplatněn samostatně. Cena za jednu stranu opisu se v roce 2026 obvykle pohybuje v řádu několika desítek korun, přičemž konečná částka závisí na rozsahu závěti a počtu požadovaných kopií. U rozsáhlejších závětí s podrobnými odkazy majetku mezi více dědiců tak může cena za opisy dosáhnout i stovek korun.

Dalším typem poplatku, se kterým je nutné počítat, je ověření podpisu nebo pravosti listiny, pokud je potřeba doložit some dokumenty vztahující se k závěti, například plnou moc, čestné prohlášení nebo podklady k majetku, který je v závěti zmiňován. Notářské ověření podpisu má pevně stanovenou sazbu za každý ověřovaný podpis, a pokud klient přináší více dokumentů k ověření najednou, cena se odpovídajícím způsobem navyšuje. Tato služba se počítá zvlášť od samotného sepsání závěti a nezapočítává se do základní odměny za notářský zápis.

Notáři si dále mohou účtovat poplatek za zápis závěti do Evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede Notářská komora České republiky. Tento zápis je pro platnost a dohledatelnost závěti zásadní, a jeho cena bývá součástí celkového účtu, i když se v některých kancelářích uvádí jako samostatná položka. Klient by měl vždy požádat o rozpis jednotlivých poplatků, aby přesně věděl, za co konkrétně platí a jaká je skutečná cena za služby notáře při zpracování závěti v jeho konkrétním případě.

V neposlední řadě je třeba zmínit i možné poplatky za konzultace nad rámec běžné doby potřebné k sepsání závěti, zejména pokud klient řeší komplikovanější majetkové poměry, mezinárodní prvek v pozůstalosti nebo potřebuje opakované schůzky před finálním podpisem. Tyto náklady se sice nemusí týkat každého klienta, ale u složitějších případů dokážou celkovou částku citelně navýšit, a proto je vhodné se na možnost dodatečného účtování předem informovat přímo u notáře.

Cena závěti s dědickou smlouvou

Dědická smlouva představuje jeden z méně obvyklých, ale právně velmi zajímavých nástrojů, kterým lze upravit majetkové poměry pro případ smrti. Na rozdíl od klasické závěti jde o dvoustranné právní jednání, na kterém se musí shodnout jak zůstavitel, tak dědic. Právě tato skutečnost se promítá i do ceny, kterou notář za sepsání takového dokumentu účtuje. Sazba se řídí notářským tarifem a odvíjí se od hodnoty majetku, který je předmětem dědické smlouvy, podobně jako je tomu u závěti. Čím vyšší je hodnota spravovaného majetku, tím vyšší je i odměna notáře, přičemž tarif pracuje s procentuální sazbou, která se s rostoucí hodnotou postupně snižuje.

V praxi se lidé často ptají, kolik stojí kombinace závěti a dědické smlouvy, protože zůstavitel může chtít mít jistotu, že se dědic zaváže k určitým povinnostem, například k péči o zůstavitele ve stáří, k úhradě jeho dluhů nebo k zachování rodinného majetku v nedělitelném stavu. Cena za vyhotovení dědické smlouvy se obvykle pohybuje v řádu několika tisíc korun, konkrétně často mezi 2 000 až 6 000 korun, přičemž konečná částka závisí na složitosti ujednání a na hodnotě majetku, kterého se smlouva týká. Pokud notář zpracovává současně závěť i dědickou smlouvu, je nutné počítat s tím, že se jedná o dva samostatné právní úkony, a tedy i o dvě samostatné položky v notářském tarifu, i když někteří notáři nabízejí při kombinaci služeb určitou slevu nebo zvýhodněný balíček.

Kromě samotného sepsání dokumentu je třeba počítat i s dalšími poplatky, které se k ceně notáře za závěť a dědickou smlouvu obvykle přičítají. Jde zejména o odměnu za úschovu listiny v Evidenci právních jednání pro případ smrti, která zajišťuje, že dokument bude po smrti zůstavitele skutečně dohledán a respektován. Tato položka bývá řádově ve stovkách korun a je jednorázová. Dále může notář účtovat poplatek za ověření podpisů, případně za vyhotovení dalších stejnopisů, pokud si zůstavitel nebo dědic přejí mít vlastní kopii dokumentu.

Je vhodné počítat také s tím, že notář musí zůstaviteli i dědici podrobně vysvětlit veškeré právní důsledky dědické smlouvy, protože na rozdíl od závěti ji nelze jednostranně zrušit bez souhlasu druhé strany. Tato konzultace je součástí odměny, avšak u složitějších případů, kde je potřeba zohlednit více dědiců, spoluvlastnické podíly nebo podnikatelský majetek, se čas strávený u notáře prodlužuje a s ním logicky roste i celková částka, kterou zůstavitel zaplatí. Před samotnou návštěvou notářské kanceláře se proto vyplatí předem si připravit přehled majetku a promyslet, jaké podmínky chce zůstavitel s dědicem sjednat, což může výsledné náklady i čas strávený sepisováním výrazně zkrátit.

Slevy a výjimky u notářských poplatků

Notářské poplatky za sepsání závěti se řídí notářským tarifem, který stanovuje pevné sazby podle hodnoty majetku, o kterém závěť pojednává, případně podle typu pořizovaného dokumentu. I když jde o oficiálně stanovenou taxu, existuje několik situací, kdy může klient ušetřit nebo se na něj vztahují určité výjimky, o kterých se běžně příliš nemluví, a přitom mohou výsledný účet za notářské služby při zpracování závěti ovlivnit nezanedbatelným způsobem.

Především je důležité si uvědomit, že notářský tarif nerozlišuje mezi klienty podle jejich sociální situace tak, jak to známe například u soudních poplatků, kde existují osvobození pro nízkopříjmové skupiny. U notářů tato automatická úleva neexistuje, notář si však může v odůvodněných případech dohodnout s klientem individuální podmínky, pokud to zákon a stavovské předpisy umožňují. V praxi to znamená, že u jednodušších závětí, kde nejde o odhad hodnoty rozsáhlého majetku, ale spíše o srozumitelné vyjádření poslední vůle bez složitých podmínek, může být výsledná cena nižší, protože notář nemusí vynakládat tolik času na konzultace a přípravu právního rozboru.

Zajímavou roli hraje i to, zda klient přichází s jasnou představou o rozdělení majetku, nebo zda potřebuje rozsáhlé poradenství ohledně dědických podílů, vydědění, zřízení odkazu či ustanovení náhradního dědice. Čím více se notář musí věnovat právnímu poradenství, tím vyšší bude celková částka, protože se k základnímu tarifu často přičítá i odměna za právní konzultaci, která tarifem není pevně stanovena a záleží na časové náročnosti. Naopak lidé, kteří přijdou s promyšleným plánem a jasnými instrukcemi, mohou ušetřit tím, že proces probíhá rychleji a efektivněji.

Určitou výjimkou, kterou notáři někdy zohledňují, je situace, kdy klient pořizuje závěť současně s dalším právním jednáním, například s listinou o vydědění nebo s dohodou o zúžení společného jmění manželů. V takových případech je možné, že celková cena za balík služeb bude výhodnější, než kdyby si klient objednával každý dokument samostatně v jiném termínu. Není to pravidlem, ale v mnoha notářských kancelářích se s touto praxí lze setkat, protože administrativní úkony se částečně překrývají.

Významnou roli hraje také to, zda se rozhoduje o veřejné listině formou notářského zápisu, nebo zda notář pouze poskytuje poradenství k soukromé závěti, kterou klient následně sepíše sám. Poradenská činnost bez sepsání notářského zápisu bývá zpravidla levnější, avšak taková závět nemá stejnou právní jistotu a evidenci jako veřejná listina, což je nutné zohlednit při rozhodování mezi cenou a mírou právní jistoty.

Nezanedbatelnou výjimkou je i to, že k tarifní odměně se připočítává DPH, a klienti by měli mít na paměti, že konečná cena je vždy vyšší než základní sazba uvedená v tarifu. Notáři jsou povinni na tuto skutečnost upozornit již při první konzultaci, takže je vhodné se aktivně zajímat o celkovou částku včetně všech poplatků, nikoli jen o základní sazbu, aby nedošlo k nepříjemnému překvapení při placení.

Jak si vybrat notáře podle ceny

Při výběru notáře pro sepsání závěti se řada lidí soustředí výhradně na cenu, což však může být zavádějící přístup. Notářské tarify jsou v České republice stanoveny vyhláškou ministerstva spravedlnosti, a proto se základní odměna notáře za sepsání závěti formou notářského zápisu příliš neliší mezi jednotlivými kancelářemi. Přesto existují faktory, které mohou celkovou cenu za služby notáře při zpracování závěti ovlivnit, a je dobré je znát ještě před samotnou návštěvou notářské kanceláře.

Cena za sepsání závěti se odvíjí především od hodnoty majetku, který je předmětem dědického uspořádání. Čím vyšší je hodnota majetku uvedeného v závěti, tím vyšší bude i notářský poplatek, protože tarif je koncipován jako procentuální sazba z hodnoty majetku s určitými pásmy. U menších majetků se částky pohybují v řádu jednotek tisíc korun, zatímco u rozsáhlejšího majetku, kam spadají nemovitosti, podnikatelské podíly nebo cennosti, se cena může vyšplhat na několik tisíc až desítek tisíc korun. Je proto vhodné si předem udělat alespoň orientační přehled o hodnotě majetku, který chcete v závěti řešit, abyste dokázali odhadnout, s jakými náklady je nutné počítat.

Dalším prvkem, který cenu ovlivňuje, je složitost dané závěti. Pokud jde o jednoduchý dokument s jasným určením jednoho nebo dvou dědiců, notář si účtuje standardní sazbu. Naopak u komplikovanějších situací, kdy je potřeba řešit více dědiců, podmínky dědění, vydědění, zřízení vykonavatele závěti nebo správce dědictví, se cena zvyšuje, protože notář musí věnovat více času přípravě a konzultaci. V těchto případech je rozumné se předem zeptat na konkrétní odhad ceny na základě popisu vaší situace, ideálně telefonicky nebo e-mailem ještě před sjednáním schůzky.

Při výběru notáře podle ceny je také důležité zohlednit doplňkové poplatky, které se k základní sazbě mohou přidat. Jde například o poplatek za zápis závěti do Centrální evidence závětí, který je povinný a jeho výše je pevně daná, dále o náklady na ověřené kopie dokumentů nebo o poplatek za úschovu závěti u notáře, pokud si tuto službu zvolíte. Tyto položky sice nejsou nijak vysoké, ale při srovnávání nabídek je dobré se ptát na celkovou částku včetně všech poplatků, nikoliv jen na základní odměnu za sepsání dokumentu.

Vzhledem k tomu, že notářské tarify jsou regulované, neměla by být cena jediným kritériem výběru. Mnohem důležitější je zkušenost notáře, jeho ochota věnovat se detailně vaší rodinné a majetkové situaci a schopnost srozumitelně vysvětlit právní důsledky jednotlivých ustanovení závěti. Levnější notář nemusí nutně znamenat horší službu, stejně jako vyšší cena automaticky nezaručuje kvalitnější přístup. Rozumným krokem je oslovit dva až tři notáře ve svém okolí, nechat si od nich připravit orientační kalkulaci a teprve poté se rozhodnout na základě poměru ceny, odbornosti a osobního dojmu z jednání.

Praktické tipy na úsporu nákladů

Než zamíříte k notáři, vyplatí se udělat si domácí úkol a promyslet si předem, co vlastně od závěti očekáváte. Notáři si totiž účtují nejen za samotné sepsání závěti, ale i za konzultace, které jí předcházejí, a čím déle a nejasněji formulujete své představy, tím delší je schůzka a tím vyšší může být výsledný účet. Pokud přijdete připraveni s jasnou představou o tom, komu chcete co odkázat, ušetříte notáři i sobě čas, což se v praxi promítne i do celkové ceny za služby notáře.

Velmi praktickým krokem je také porovnání cenových nabídek u více notářských kanceláří ve vašem okolí. Ačkoliv notářský tarif stanovuje jasná pravidla pro výpočet odměny podle hodnoty majetku, notáři mají určitý prostor pro účtování dalších úkonů, konzultací nebo administrativních poplatků. Nebojte se proto zeptat rovnou po telefonu nebo e-mailem, jaká je orientační notář závěť cena ve vašem konkrétním případě, ještě než se objednáte na osobní schůzku. Mnoho notářských kanceláří dnes nabízí telefonickou nebo e-mailovou konzultaci zdarma, což vám pomůže si udělat rychlý přehled bez zbytečných výdajů.

Dalším tipem, jak ušetřit, je zvážit, zda skutečně potřebujete složitější formu závěti, jako je odkaz s podmínkami, zřízení svěřenského fondu nebo vydědění s podrobným odůvodněním. Čím jednodušší a přehlednější je struktura vašeho přání, tím rychleji notář dokument připraví a tím nižší bude výsledná odměna. Pokud vaše majetkové poměry nejsou složité a nemáte spory v rodině, obyčejná závěť bez dodatečných doložek bývá finančně nejvýhodnější variantou.

Vyplatí se také přinést si na schůzku s notářem veškeré potřebné podklady najednou – výpisy z katastru nemovitostí, doklady o bankovních účtech, informace o cenných papírech nebo podnikatelském majetku. Když notář nemusí čekat na doplnění dokumentů a vracet se k případu opakovaně, šetří to čas oběma stranám a snižuje riziko, že si účtuje za dodatečné administrativní úkony. Souvisejícím doporučením je promyslet si předem i otázku svědků, pokud byste zvažovali alternativní formu závěti bez účasti notáře, i když právě notářský zápis nabízí nejvyšší právní jistotu a doporučuje se zejména u rozsáhlejšího majetku.

Nezapomeňte, že cena za služby notáře při zpracování závěti zahrnuje také zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti, který zajišťuje, že závěť bude po vaší smrti skutečně dohledána a respektována. Tento poplatek bývá pevně daný a nevyplatí se ho obcházet, protože bez řádné evidence hrozí, že vaše poslední vůle nebude vůbec nalezena. Celkově tedy největší úspory dosáhnete pečlivou přípravou, jasnou komunikací a srovnáním nabídek, nikoli snahou obejít samotný notářský zápis.