Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Toto datum je klíčové pro všechny vlastníky nemovitostí, kteří jsou povinni přiznat svůj majetek k dani. Daňové přiznání se podává za všechny nemovité věci poplatníka nacházející se v územním obvodu téhož správce daně. Pokud poplatník podal daňové přiznání v některém z předchozích zdaňovacích období a nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně, není povinen podávat daňové přiznání znovu.
Pro vlastníky více nemovitostí v různých katastrálních územích je důležité vědět, že pokud se nemovitosti nachází v územní působnosti různých správců daně, je nutné podat samostatné daňové přiznání každému z nich. Každý správce daně je příslušný pouze pro nemovitosti nacházející se v jeho územním obvodu. V případě spoluvlastnictví nemovité věci může podat daňové přiznání každý spoluvlastník samostatně za svůj spoluvlastnický podíl, nebo může být podáno společné daňové přiznání za celou nemovitost jedním ze spoluvlastníků.
Při podání daňového přiznání je třeba mít připravené všechny potřebné dokumenty, zejména výpis z katastru nemovitostí, stavební povolení, kolaudační rozhodnutí a další relevantní doklady. Správné a včasné podání daňového přiznání je základním předpokladem pro bezproblémové splnění daňové povinnosti. V případě nejasností nebo složitějších případů je vhodné konzultovat situaci s finančním úřadem nebo daňovým poradcem, který může pomoci s správným vyplněním formuláře a dodržením všech zákonných povinností.
Pokud poplatník nemůže z vážných důvodů podat daňové přiznání ve stanovené lhůtě, může požádat správce daně o prodloužení lhůty. Žádost musí být podána před uplynutím původní lhůty a musí být řádně odůvodněna. Správce daně může lhůtu prodloužit maximálně o tři měsíce, ve výjimečných případech i déle.
K přihlášení nemovitosti k dani je zapotřebí shromáždit několik zásadních dokumentů, bez kterých není možné celý proces úspěšně dokončit. Základním dokumentem je vyplněné daňové přiznání k dani z nemovitých věcí, které musí obsahovat všechny požadované údaje. Tento formulář je dostupný na finančních úřadech nebo na oficiálních webových stránkách Finanční správy. K jeho správnému vyplnění budete potřebovat aktuální výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než tři měsíce. Výpis slouží jako doklad o vlastnictví nemovitosti a obsahuje důležité údaje o její velikosti, způsobu využití a dalších parametrech.
Při přihlašování nemovitosti k dani je také důležité mít připravené dokumenty prokazující případné nároky na osvobození od daně nebo snížení daně. Může se jednat například o průkaz ZTP/P, doklad o vlastnictví nemovitosti sloužící k podnikání v zemědělské prvovýrobě, nebo dokumenty potvrzující, že nemovitost slouží k veřejně prospěšným účelům.
V některých specifických případech mohou být vyžadovány další podpůrné dokumenty. Například při přihlašování nemovitosti ve spoluvlastnictví je vhodné mít připravenou dohodu spoluvlastníků o určení společného zástupce. Pokud nemovitost spravuje zmocněnec, je nutné doložit plnou moc. U právnických osob je třeba přiložit výpis z obchodního rejstříku a doklad o přidělení identifikačního čísla.
V případě změn v průběhu zdaňovacího období, jako je například změna výměry pozemku, přestavba nemovitosti nebo změna způsobu využití, je nutné doložit dokumenty potvrzující tyto změny. Může se jednat o stavební povolení, projektovou dokumentaci nebo rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. Všechny dokumenty by měly být předloženy v originále nebo jako úředně ověřené kopie, pokud finanční úřad nestanoví jinak.
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí lze podat několika různými způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a požadavky. Nejmodernějším a v současnosti nejvíce preferovaným způsobem je elektronické podání prostřednictvím datové schránky. Tento způsob je povinný pro všechny vlastníky nemovitostí, kteří mají datovou schránku zřízenou ze zákona nebo dobrovolně. Elektronické podání lze realizovat přes aplikaci EPO na portálu daňové správy, kde poplatník vyplní interaktivní formulář, který ho postupně navede všemi potřebnými kroky.
Pro vlastníky nemovitostí, kteří preferují modernější přístup, ale nemají zřízenou datovou schránku, existuje možnost využít elektronické podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky. Tato metoda kombinuje výhody elektronického podání s možností využít například bankovní identitu nebo jiné prostředky elektronické identifikace.
V případě složitějších majetkových poměrů nebo při nejistotě ohledně správného postupu je možné využít služeb daňového poradce, který přebírá odpovědnost za správnost podání. Pokud poplatník zmocní daňového poradce k podání daňového přiznání, prodlužuje se lhůta pro podání o tři měsíce. Daňový poradce obvykle využívá elektronickou formu podání, což minimalizuje riziko chyb a zajišťuje rychlé zpracování.
Je důležité zmínit, že bez ohledu na zvolený způsob podání musí daňové přiznání obsahovat všechny povinné náležitosti a přílohy. Při elektronickém podání systém automaticky kontroluje formální správnost a úplnost údajů, což snižuje riziko chybného podání. Naopak při papírovém podání je třeba věnovat zvýšenou pozornost správnosti a úplnosti všech údajů, protože případné chyby mohou vést k prodloužení celého procesu a nutnosti dodatečné komunikace s finančním úřadem.
Pro správné vyplnění formuláře pro daň z nemovitosti je nutné věnovat pozornost všem detailům, jelikož jakákoliv chyba může způsobit komplikace při zpracování. Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává příslušnému finančnímu úřadu do 31. ledna zdaňovacího období. Pokud jste nemovitost nabyli v průběhu roku, musíte přiznání podat nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k nabytí nemovitosti.
| Parametr |
Standardní přihlášení |
Elektronické přihlášení |
| Lhůta pro podání |
Do 31. ledna |
Do 31. ledna |
| Způsob podání |
Osobně nebo poštou |
Datová schránka nebo portál MOJE daně |
| Nutné dokumenty |
Vyplněný formulář, výpis z katastru |
Elektronický formulář, elektronický výpis |
| Doba zpracování |
30 dní |
14 dní |
| Potvrzení podání |
Razítko na kopii |
Elektronická doručenka |
Při vyplňování formuláře začněte identifikačními údaji, kde uvedete své jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu. V případě právnických osob je nutné vyplnit název společnosti, IČO a sídlo. Důležitou součástí je také uvedení finančního úřadu, kterému daňové přiznání podáváte - vždy se jedná o úřad, v jehož územní působnosti se nemovitost nachází.
V další části formuláře se věnujete konkrétním údajům o nemovitosti. Je třeba přesně specifikovat druh nemovitosti (například rodinný dům, byt, garáž, nebo pozemek), její výměru v metrech čtverečních a přesnou adresu včetně katastrálního území. Nezapomeňte uvést také číslo listu vlastnictví a parcelní číslo, které najdete ve výpisu z katastru nemovitostí. U staveb je nutné specifikovat počet nadzemních podlaží a typ využití nemovitosti, což může ovlivnit výslednou výši daně.
Při procesu přihlášení nemovitosti k dani je klíčové správně určit koeficienty, které se na vaši nemovitost vztahují. Ty se liší podle velikosti obce, ve které se nemovitost nachází, a také podle typu nemovitosti. Místní koeficient stanovuje sama obec a může se pohybovat v rozmezí 1,1 až 5. Tento koeficient významně ovlivňuje konečnou výši daně, proto je důležité si jej předem ověřit na příslušném obecním úřadě nebo finančním úřadu.
V případě spoluvlastnictví nemovitosti je možné podat daňové přiznání dvěma způsoby. Buď každý spoluvlastník podá přiznání samostatně za svůj podíl, nebo jeden ze spoluvlastníků podá přiznání za celou nemovitost jako společný zástupce. V takovém případě musí ostatní spoluvlastníci udělit plnou moc k zastupování ve věci podání daňového přiznání.
Formulář obsahuje také oddíl pro výpočet daně, kde se zohledňují všechny uvedené údaje a koeficienty. Je důležité provést výpočet pečlivě a v případě nejasností konzultovat postup s finančním úřadem. Pokud zjistíte chybu po podání přiznání, můžete podat dodatečné daňové přiznání. To je nutné učinit do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste zjistili, že původní daňová povinnost měla být vyšší nebo nižší.
Po vyplnění všech požadovaných údajů je nutné formulář podepsat a uvést datum podání. Formulář můžete podat osobně na finančním úřadě, zaslat poštou nebo využít elektronické podání prostřednictvím datové schránky či portálu daňové správy. Při elektronickém podání je nutné mít zřízený elektronický podpis nebo datovou schránku.
Výpočet daně z nemovitosti
Daň z nemovitosti představuje každoroční povinnost, kterou musí vlastníci nemovitostí řešit. Přiznání k dani z nemovitosti je nutné podat do 31. ledna daného roku, přičemž se přiznává stav nemovitosti k 1. lednu téhož roku. Proces výpočtu daně začíná identifikací všech nemovitostí, které vlastníte. Je důležité zahrnout pozemky, stavby i bytové jednotky.
Pro správný výpočet daně je nezbytné znát přesnou výměru nemovitosti v metrech čtverečních. U pozemků se vychází z údajů v katastru nemovitostí, u staveb z dokumentace nebo skutečného zaměření. Základní sazba daně se liší podle typu nemovitosti - například u obytných domů činí 2 Kč za metr čtvereční, u bytů 2 Kč za metr čtvereční vynásobený koeficientem 1,22.
Při výpočtu se zohledňuje také místní koeficient, který stanovuje příslušná obec. Tento koeficient se může pohybovat v rozmezí 1 až 5 a významně ovlivňuje konečnou výši daně. V Praze a krajských městech se automaticky používá koeficient 3,5, v menších městech a obcích může být nižší. Obce mají pravomoc tyto koeficienty upravovat obecně závaznou vyhláškou.
Proces přihlášení nemovitosti k dani začíná vyplněním daňového přiznání. To lze podat osobně na finančním úřadě, poslat poštou nebo využít elektronické podání přes datovou schránku či portál Moje daně. Při prvním přihlášení je nutné vyplnit kompletní daňové přiznání, v dalších letech stačí podat dílčí přiznání pouze v případě změn.
V daňovém přiznání se uvádějí detailní informace o nemovitosti včetně parcelních čísel, výměr a způsobu využití. Důležité je správně určit druh pozemku nebo stavby, protože každý typ má jinou základní sazbu daně. U staveb se také zohledňuje počet nadzemních podlaží, který může zvýšit základní sazbu o 0,75 Kč za každé další podlaží.
Výsledná daň se vypočítá jako součin základu daně, příslušné sazby, koeficientu podle velikosti obce a případného místního koeficientu. V některých případech se uplatňují také osvobození od daně, například u novostaveb po dobu 5 let nebo u nemovitostí sloužících k veřejně prospěšným účelům.
Po podání daňového přiznání finanční úřad vypočtenou daň potvrdí a zašle složenku k úhradě. Daň je splatná do 31. května běžného roku, pokud její výše nepřesáhne 5000 Kč. U vyšších částek lze daň uhradit ve dvou stejných splátkách, přičemž druhá splátka je splatná do 30. listopadu. Vlastníci zemědělských pozemků mají specifické termíny splatnosti - do 31. srpna a 30. listopadu.
V případě spoluvlastnictví nemovitosti může podat daňové přiznání jeden ze spoluvlastníků jako společný zástupce. Ostatní spoluvlastníci pak musí být v přiznání uvedeni a jejich podíly správně vyčísleny. Každý spoluvlastník však může podat přiznání samostatně za svůj podíl na nemovitosti.
Kontrola údajů v katastru nemovitostí
Při přihlašování nemovitosti k dani je naprosto zásadní provést důkladnou kontrolu údajů v katastru nemovitostí. Tento krok představuje základní pilíř celého procesu, protože případné nesrovnalosti mohou později způsobit značné komplikace. Vlastníci nemovitostí by měli věnovat zvláštní pozornost tomu, zda údaje uvedené v katastru přesně odpovídají skutečnému stavu jejich nemovitosti.
V první řadě je nutné ověřit základní identifikační údaje nemovitosti, jako je parcelní číslo, výměra pozemku či způsob využití. Tyto informace lze jednoduše získat prostřednictvím nahlížení do katastru nemovitostí, které je dostupné online na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Při kontrole je důležité zaměřit se také na údaje o vlastnických právech, včetně případných spoluvlastnických podílů nebo věcných břemen.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat aktuálnosti zápisů v katastru. Může se stát, že některé změny, které proběhly v nedávné době, ještě nejsou v katastru zaznamenány. To se týká například nedávno dokončených staveb, přístaveb nebo změn využití nemovitosti. V takovém případě je nezbytné zajistit aktualizaci těchto údajů před samotným podáním daňového přiznání.
Při kontrole údajů v katastru nemovitostí je také důležité věnovat pozornost případným poznámkám a plombám, které mohou signalizovat probíhající řízení nebo jiné právní skutečnosti související s nemovitostí. Tyto informace mohou mít vliv na stanovení daňové povinnosti nebo na samotný proces přihlášení nemovitosti k dani.
Proces kontroly by měl zahrnovat také ověření správnosti údajů o druhu pozemku, způsobu využití stavby a dalších charakteristikách, které mají přímý vliv na výpočet daně z nemovitých věcí. Je třeba mít na paměti, že různé typy nemovitostí podléhají různým sazbám daně, a proto je přesná klasifikace nemovitosti klíčová pro správné stanovení daňové povinnosti.
V případě zjištění nesrovnalostí mezi skutečným stavem nemovitosti a údaji v katastru je nezbytné iniciovat proces nápravy co nejdříve. To může zahrnovat podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, žádost o opravu chyby v katastrálním operátu nebo jiné právní kroky vedoucí k uvedení údajů do souladu se skutečností.
Vlastníci by neměli podceňovat ani kontrolu technických parametrů nemovitosti, jako jsou zastavěná plocha, počet nadzemních podlaží nebo existence podsklepení. Tyto údaje mohou mít významný vliv na výslednou výši daně. Důkladná kontrola všech relevantních údajů v katastru nemovitostí je časově náročná, ale nezbytná investice, která může předejít budoucím problémům a případným sankcím ze strany finančního úřadu.
Termín splatnosti daně z nemovitosti
Daň z nemovitosti je třeba uhradit v zákonem stanovených termínech, které se liší podle výše předepsané částky. Pokud celková výše daně nepřesáhne 5000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. V případě, že je daň vyšší než 5000 Kč, lze ji uhradit ve dvou stejných splátkách. První splátka musí být uhrazena do 31. května a druhá splátka do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Zemědělci a chovatelé ryb mají specifické termíny splatnosti - první splátku musí uhradit do 31. srpna a druhou do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.
Před samotnou platbou daně je nutné nemovitost řádně přihlásit k dani. Daňové přiznání je povinné podat do 31. ledna zdaňovacího období, přičemž rozhodující je stav vlastnictví nemovitosti k 1. lednu téhož roku. Při podání daňového přiznání je důležité uvést všechny relevantní informace o nemovitosti, včetně její výměry, způsobu využití a dalších charakteristik, které mohou ovlivnit výši daně.
Proces přihlášení nemovitosti k dani začíná vyplněním daňového přiznání, které lze podat osobně na příslušném finančním úřadě, zaslat poštou nebo využít elektronického podání prostřednictvím datové schránky či portálu Moje daně. V případě spoluvlastnictví nemovitosti může podat daňové přiznání jeden ze spoluvlastníků za celou nemovitost. Ostatní spoluvlastníci pak musí být uvedeni v příloze daňového přiznání.
Je důležité nezapomenout, že pokud dojde ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně, jako je například změna výměry pozemku, způsobu využití stavby nebo změna v osobě poplatníka, je nutné podat dílčí daňové přiznání. Toto dílčí přiznání se podává pouze v rozsahu změn, které nastaly, a to opět do 31. ledna zdaňovacího období.
Finanční úřad na základě podaného daňového přiznání vyměří daň a zašle poplatníkovi složenku s předepsanou částkou. V případě, že nedojde k žádným změnám v okolnostech rozhodných pro stanovení daně, poplatník v následujících letech již daňové přiznání nepodává a platí daň ve stejné výši jako v předchozím roce. Platbu lze provést několika způsoby - bankovním převodem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na pokladně finančního úřadu.
Při nedodržení termínu splatnosti daně vzniká poplatníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení, který se počítá za každý den prodlení. V případě, že daň není uhrazena ani po výzvě finančního úřadu, může dojít k vymáhání daně daňovou exekucí. Proto je důležité sledovat termíny splatnosti a zajistit včasnou úhradu daně z nemovitosti, aby se poplatník vyhnul zbytečným komplikacím a dodatečným nákladům.
Sankce za pozdní podání přiznání
Pokud vlastník nemovitosti nepodá daňové přiznání k dani z nemovitých věcí ve stanovené lhůtě, tedy nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období, vystavuje se riziku finančních sankcí ze strany správce daně. Finanční úřad může v takovém případě vyměřit pokutu, jejíž výše se odvíjí od délky prodlení a závažnosti porušení daňové povinnosti. Základní pokuta za opožděné podání činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně však 5 % stanovené daně. Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání ani po výzvě správce daně, může být pokuta navýšena až na 10 % stanovené daně.
V případě, že poplatník zjistí chybu v již podaném daňovém přiznání, má možnost podat dodatečné daňové přiznání. Pokud tak učiní dobrovolně, před tím, než je chyba odhalena správcem daně, může se vyhnout přísnějším sankcím. Při dobrovolném přiznání chyby se uplatní pouze standardní úrok z prodlení, který v současné době činí repo sazbu České národní banky navýšenou o 8 procentních bodů.
Správce daně může také uložit pokutu za nesoučinnost při daňové kontrole, která může dosáhnout až 500 000 Kč. To se týká případů, kdy poplatník neposkytne potřebnou součinnost při ověřování správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání nebo když neumožní provedení daňové kontroly. Zvláště závažným proviněním je úmyslné zatajení nemovitého majetku, které může být kvalifikováno jako daňový únik s příslušnými trestněprávními důsledky.
Je důležité si uvědomit, že sankce se netýkají pouze samotného opožděného podání, ale i nesprávně vyplněného daňového přiznání. Pokud finanční úřad zjistí, že v přiznání chybí některé nemovitosti nebo jsou uvedeny nesprávné údaje, může kromě doměření daně uložit také penále ve výši 20 % z doměřené částky. V případě zjištění úmyslného krácení daně může být penále zvýšeno až na 100 % doměřené částky.
Finanční úřad má také pravomoc uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, pokud poplatník nereaguje na výzvy k odstranění pochybností nebo nedostatků v daňovém přiznání. Tato pokuta může být uložena i opakovaně, dokud není zjednána náprava. Pro předcházení sankcím je proto zásadní nejen dodržet termín podání, ale také věnovat maximální pozornost správnosti a úplnosti všech uvedených údajů v daňovém přiznání.
V případě, že poplatník není schopen uhradit vyměřenou daň včas, může požádat správce daně o posečkání daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Tato žádost však musí být podána včas a řádně odůvodněna. I v případě schválení posečkání je však nutné počítat s úrokem z posečkané částky, který je nižší než standardní úrok z prodlení.
Osvobození od daně z nemovitosti
Proces přihlášení nemovitosti k dani je důležitým krokem, který musí vlastník nemovitosti podniknout, přičemž současně může zvážit možnosti osvobození od této daňové povinnosti. Daňové přiznání je nutné podat do 31. ledna zdaňovacího období, přičemž rozhodující je stav vlastnictví k 1. lednu téhož roku. Při podávání daňového přiznání je třeba důkladně zvážit, zda nemovitost nespadá do některé z kategorií, které jsou od daně osvobozeny.
Mezi nemovitosti, které mohou být osvobozeny od daně, patří především pozemky a stavby ve vlastnictví státu, pozemky a stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, a také nemovitosti ve vlastnictví církví a náboženských společností. Významnou kategorií jsou také nemovitosti sloužící k veřejně prospěšným účelům, jako jsou školy, muzea, galerie, knihovny, zdravotnická zařízení či zařízení sociálních služeb.
Pro získání osvobození od daně je nezbytné podat řádné daňové přiznání a v něm nárok na osvobození explicitně uplatnit. Poplatník musí v přiznání uvést všechny relevantní skutečnosti a doložit příslušné dokumenty, které nárok na osvobození prokazují. V některých případech může být vyžadováno například potvrzení o způsobu využití nemovitosti nebo doklad o vlastnictví.
Specifickou kategorií jsou novostavby, které mohou být za určitých podmínek osvobozeny od daně po dobu pěti let od kolaudace. Toto osvobození se však nevztahuje na všechny typy staveb a je třeba splnit přesně stanovené podmínky. Podobně mohou být osvobozeny také nemovitosti, u kterých došlo ke změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na obnovitelné zdroje energie, a to na dobu pěti let.
V případě změny vlastnictví nemovitosti během roku je důležité vědět, že daňová povinnost přechází na nového vlastníka až následující zdaňovací období. Nový vlastník musí podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku. Pokud chce uplatnit nárok na osvobození, musí tak učinit již v tomto prvním daňovém přiznání.
Proces přihlášení nemovitosti k dani vyžaduje pečlivou přípravu a shromáždění všech potřebných podkladů. Je třeba správně vyplnit všechny části daňového přiznání, včetně příloh týkajících se jednotlivých druhů nemovitostí. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci s příslušným finančním úřadem nebo daňovým poradcem, aby nedošlo k chybám, které by mohly vést k dodatečným komplikacím nebo sankcím.
Pokud je nemovitost ve spoluvlastnictví více osob, mohou se spoluvlastníci dohodnout, že daňové přiznání podá a daň zaplatí jeden z nich jako společný zástupce. V takovém případě ostatní spoluvlastníci ručí za daň do výše svého podílu na nemovitosti. Není-li zvolen společný zástupce, je každý spoluvlastník povinen podat daňové přiznání samostatně za svůj podíl.
Změny v průběhu zdaňovacího období
V průběhu zdaňovacího období mohou nastat různé situace, které vyžadují úpravu daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Poplatník je povinen oznámit změny finančnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku. Tyto změny se mohou týkat například nabytí nové nemovitosti, prodeje stávající nemovitosti, změny výměry pozemku, změny způsobu využití stavby nebo změny v osobě poplatníka.
Pokud dojde ke změně vlastnictví nemovitosti během zdaňovacího období, je důležité si uvědomit, že daňová povinnost přechází na nového vlastníka až od následujícího zdaňovacího období. To znamená, že původní vlastník je povinen zaplatit daň za celý kalendářní rok, ve kterém ke změně vlastnictví došlo. Nový vlastník začíná platit daň až od 1. ledna následujícího roku.
V případě stavebních úprav, které vedou ke změně charakteru nebo rozsahu nemovitosti, je nutné podat dílčí daňové přiznání. Toto se týká například přístavby, nástavby nebo změny užívání stavby. Pokud dojde k demolici části nemovitosti nebo její přestavbě, která vede ke snížení daňové povinnosti, může poplatník požádat o úpravu výše daně.
Změny v katastru nemovitostí, jako jsou například sloučení nebo rozdělení pozemků, změna druhu pozemku nebo změna výměry, musí být rovněž oznámeny správci daně. Finanční úřad tyto informace sice získává i z katastru nemovitostí, ale poplatník má zákonnou povinnost tyto změny aktivně nahlásit. Při nesplnění této povinnosti může být uložena pokuta.
Při změně trvalého bydliště nebo sídla poplatníka je nutné tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu, zejména pokud se mění místní příslušnost. Tato povinnost platí i pro právnické osoby při změně sídla společnosti. V případě úmrtí poplatníka přechází daňová povinnost na dědice, který musí podat daňové přiznání v rámci dědického řízení.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází ke změně využití nemovitosti, například když se z bytového domu stane komerční objekt nebo naopak. Takové změny mohou významně ovlivnit výši daňové povinnosti, protože různé typy nemovitostí podléhají různým sazbám daně. Poplatník musí v takovém případě podat dílčí daňové přiznání a správně určit novou kategorii nemovitosti.
V případě spoluvlastnictví nemovitosti je důležité sledovat změny v podílech jednotlivých spoluvlastníků. Pokud dojde ke změně velikosti spoluvlastnických podílů, musí všichni spoluvlastníci podat nové daňové přiznání. Stejně tak je nutné postupovat při rozdělení nebo sloučení spoluvlastnických podílů.
