Jak si postavit venkovní krb z cihel: Kompletní průvodce pro kutily

Výběr vhodného místa pro stavbu krbu

Postavit si venkovní krb z cihel, to je sen mnoha zahrádkářů. Správné umístění je přitom základ všeho - vždyť kdo by chtěl sedět v kouři nebo se bát, že mu vítr sfoukne grilované dobroty?

Zkušenost říká, že krb potřebuje svůj prostor. Dejte mu aspoň 5 metrů od domu a stromů. Pozor na zrádný vítr - každý, kdo někdy griloval, ví, jak nepříjemné je, když kouř táhne přímo na terasu nebo k sousedům. Proto si dobře všímejte, odkud u vás obvykle fouká.

Základ musí být jako skála - rovný a pevný. Nejlíp se osvědčila betonová deska nebo pořádně udusaný štěrk. Stabilní podklad je naprostá nutnost, vždyť cihly nejsou zrovna lehké peříčko. Nikdo nechce, aby se mu krb začal po čase rozpadat nebo se dokonce zřítil.

Myslete taky na praktickou stránku věci. Kolem krbu potřebujete dost místa na pohyb - jednak na přikládání dřeva, jednak na pohodlné grilování. Zpevněná plocha kolem krbu je k nezaplacení - zvlášť když začne pršet a vy nechcete klouzat v blátě s tácem plným masa.

Co se týče vody, ta by měla být po ruce - člověk nikdy neví. A když už plánujete pravidelné grilovačky, udělejte si život jednodušší a umístěte krb tak, abyste to neměli daleko s talíři a nádobím.

Krb má být srdcem zahrady, ne jen nějakou funkční stavbou. Představte si ty příjemné letní večery, vůni grilovaného masa a praskání ohně. Zakomponujte ho citlivě do prostoru, třeba jako součást venkovní kuchyně nebo posezení. Večerní osvětlení dokáže kouzla - pár dobře umístěných světel vytvoří tu správnou atmosféru.

A nezapomeňte mrknout na místní předpisy - někde mají docela přísná pravidla ohledně venkovních ohnišť. Lepší je všechno si předem zjistit, než později řešit problémy se sousedy nebo úřady.

Potřebný materiál a nářadí ke stavbě

Postavit si vlastní zahradní krb není žádná věda, když víte, co k tomu potřebujete. Srdcem celého projektu jsou kvalitní pálené cihly, které musí zvládnout pořádný žár. Na běžný zahradní krb jich budete mít tak plné auto - počítejte tak se 150 kousky. A nezapomeňte, že obyčejná malta tady prostě nefunguje. Potřebujete speciální žáruvzdornou maltu, která se jen tak nerozsype, když to v krbu pořádně rozpálíte.

Než se pustíte do samotného stavění, musíte mít pevný základ. Kvalitní betonová deska je základ úspěchu - doslova! Pod ni přijde vrstva štěrku, ať vám tam nestojí voda, a nezapomeňte na pořádnou izolaci. Do ohniště pak přijdou šamotové cihly, ty jediné zvládnou přímý kontakt s ohněm.

Co se týče nářadí, bez pořádné zednické výbavy se neobejdete. Zednická lžíce, vodováha (čím víc, tím líp), gumová palička - to jsou vaši noví nejlepší kamarádi. Přesná vodováha a olovnice vám zajistí, že krb nebude stát nakřivo jako šikmá věž v Pise.

K míchání malty si pořiďte pořádné nádoby a stavební míchadlo - vaše ruce vám později poděkují. A prosím vás, nepodceňujte ochranné pomůcky! Rukavice, brýle a při řezání cihel rozhodně respirátor.

Na závěrečné práce se vám budou hodit věci na začištění spár a celkové doladění. Pro přesné vyměření základů je super mít laserovou vodováhu - to není žádný luxus, ale praktický pomocník. A stavební kolečko? To je jako váš osobní náklaďák - bez něj se s cihlami moc daleko nedostanete.

Základy a betonová deska pod krb

Vybudování pořádného základu pro váš vysněný zahradní krb není žádná věda, ale pár zásadních věcí byste měli mít na paměti. Kvalitní základ je totiž alfou a omegou celého projektu - je to jako když stavíte dům, bez pevných základů to prostě nejde.

Než se pustíte do kopání, pořádně si promyslete, kam krb umístíte. Nechcete přece, aby vám kouř táhl do ložnice nebo aby vám oheň olizoval větve stromu nad krbem. Základová jáma musí být pořádně hluboká - aspoň 60 centimetrů, jinak vám první pořádná zima může udělat ze základů harmoniku.

Představte si to jako takovou vrstvený dort - nejdřív pořádně udusaný štěrk (tak 15-20 cm), na to šoupnete hydroizolaci jako nepromokavou deku. Pak přijde to nejdůležitější - železná výztuž. Kari síť s oky 15x15 cm je naprostý základ, bez ní by vám beton mohl prasknout jako suchý rohlík.

Při míchání betonu nešetřete na kvalitě - tady se nevyplatí kupovat nejlevnější cement z akce. Nalejte tam poctivých 15-20 centimetrů, ať má krb na čem stát. Je to jako když pečete - těsto musí mít správnou konzistenci a pořádně ho upěchujte, ať tam nejsou vzduchové bublinky.

Teď přichází ta nejotravnější část - čekání. Beton potřebuje 28 dní, aby pořádně ztvrdnul. Během té doby ho občas pokropte vodou, jako když zaléváte kytky - nechcete, aby vám popraskal. V zimě ho přikryjte, ať vám nezamrzne.

A pak už můžete konečně začít stavět samotný krb. První řadu cihel položte do malty jako do měkkého polštáře a nezapomeňte na hydroizolaci - vlhkost je totiž největší nepřítel každého zdiva. Však to znáte - když voda najde cestičku, dokáže nadělat pěknou neplechu.

Stavba krbového tělesa z cihel

Stavba venkovního krbu z cihel není žádná věda, ale pár zásadních věcí musíte pohlídat. Začněme tím nejdůležitějším - základy musí být pořádné a bytelné. Kdo by chtěl, aby se mu krb za pár let naklonil, že? V našem českém podnebí to znamená vykopat díru aspoň 80 centimetrů hluboko, aby základ byl pod úrovní zámrzu.

Když už máte základy, přichází na řadu samotná stavba. Jedině plné pálené cihly jsou ta správná volba - žádné dutinky nebo pórobeton, ty by vám časem popraskaly jako nic. Na spojování použijte speciální žáruvzdornou maltu - normální by se vám tam rozsypala jak perník.

Srdcem každého krbu je ohniště. Tady se vyplatí investovat do kvalitních šamotových cihel. Když je budete skládat, dejte si záležet na tenkých spárách. Ohniště by se mělo nahoru lehce zužovat - díky tomu bude oheň krásně hořet a kouř potáhne tam, kam má.

Co nesmíte podcenit, je komín. Musí čnít dost vysoko nad střechu krbu, jinak by vám kouř táhl všude možně, jen ne nahoru. A nezapomeňte na kouřovou klapku - ta vám pomůže regulovat tah podle potřeby.

Grilovací plocha a místo na odkládání - to je něco, co oceníte při každém grilování. Ideální výška je tak akorát v pase, kolem 85-90 centimetrů. A když pod ní uděláte šikovný prostor na dřevo a nářadí, budete za to vděční.

Krb potřebuje dýchat, proto nezapomeňte na větrací otvory. A když už stavíte venku, pořádná stříška je nutnost - nikdo nechce, aby mu do krbu pršelo.

Nakonec můžete krb hezky obléknout - ať už cihlami navrch, omítkou nebo třeba přírodním kamenem. Hlavně nezapomeňte na dilatační spáry - bez nich by vám zdivo časem popraskalo jak suchá země v létě.

A pak už jen pravidelně kontrolovat a občas něco opravit - jako u všeho venkovního. Však víte, jak to chodí - koruna do údržby ušetří později stovku na opravách.

Správné vyzdění komína a kouřovodu

Když se pustíte do stavby venkovního krbu, srdcem celého projektu je bezesporu komín a kouřovod. Vždyť co by byl krb bez pořádného tahu, že? Nejde jen tak použít běžné cihly - tady musíte sáhnout po kvalitních šamotových materiálech, které si poradí s pekelným žárem a agresivními zplodinami.

Představte si komín jako dýchací trubici vašeho krbu. Potřebuje minimálně prostor 200x200 milimetrů, aby mohl svobodně dýchat. Každý spoj musí sedět jak ulitý - žádné halabala práce, tady jde o bezpečnost. Rovnost komína je základ, takže vodováha bude vaším nejlepším přítelem.

Místo, kde se kouřovod napojuje na krb, to je takové kritické místo. Potřebuje speciální péči, aby kouř stoupal tam, kam má. Žádné ostré hrany nebo překážky - kouř musí plynout jako po másle, jinak se vám vrátí zpět do obličeje.

Nemůžete zapomenout na dilatační spáry - to je jako nechat si prostor pro nadechnutí. Mezi komínem a okolním zdivem musí být izolace z minerální vaty, která snese vysoké teploty. Je to jako tepelná pojistka, když se krb pořádně rozpálí.

Komín potřebuje svoji čepici - kvalitní stříšku, která ho ochrání před deštěm a sněhem. Musí přesahovat aspoň pět centimetrů na každou stranu, aby splnila svůj účel.

O komín se musíte starat jako o vlastní auto. Pravidelné kontroly a čištění dvakrát do roka jsou naprostý základ. Praskliny nebo poškozené spáry mohou být pořádný průšvih, takže je lepší všechno včas odhalit.

Výška komína není jen tak ledajaké číslo - musí mít minimálně metr a půl nad topeništěm. Ale pozor, záleží i na tom, co máte kolem. Soused s vysokým domem nebo vzrostlé stromy mohou znamenat, že budete potřebovat komín o něco vyšší.

Venkovní krb z cihel je jako srdce zahrady, kde se rodina schází, aby společně sdílela teplo domova a vůni grilovaných dobrot

Radmila Procházková

Izolace a žáruvzdorné materiály v konstrukci

Stavba venkovního krbu není jen tak ledajaký projekt - je to umění, které vyžaduje pečlivost a správné materiály. Srdcem celého krbu jsou šamotové cihly, které si poradí i s pekelnou výhní 1200°C. Jsou to skuteční siláci mezi cihlami!

Představte si to jako vrstvený dort - každá vrstva má svůj význam. Hned za šamotem přichází izolační vata, taková tepelná bariéra, která nedovolí žáru proniknout dál. Je to jako byste oblékli krb do teplého kabátu, jen naopak - chrání před horkem, ne zimou.

A pak je tu vzduchová mezera - taková neviditelná, ale nesmírně důležitá součást. Bez pořádné vzduchové mezery by se krb mohl začít chovat jako časovaná bomba. Sedm až osm centimetrů - to je ta správná míra. Díky ní může krb dýchat a rozpínat se, když se rozžhaví do ruda.

Vnější plášť? Ten musí být odolný jako správný outdoorový nadšenec. Obyčejné pálené cihly zvládnou svou práci, ale musí být prvotřídní kvality. A malta mezi šamotkami? Ta musí být speciální - žáruvzdorná, aby se nevzdala, ani když to v krbu pořádně rozpálíte.

Kouřovod a komín si zaslouží extra péči. Je to jako dýchací cesta krbu - musí být perfektně izolovaná, jinak by mohl začít kašlat. Používáme jen certifikované materiály, tady není prostor pro experimenty.

Nezapomeňte na základy - bez pořádné hydroizolace by váš krb mohl začít plavat. Vytáhněte ji aspoň 30 centimetrů nad zem, ať vám do krbu neteče při každém dešti. Je to jako dobré boty - když promoknou, je celý den zkažený.

A tam, kde to nejvíc hoří? Přidejte extra izolaci nebo silnější šamotovou vrstvu. Je to jako mít dvojité rukavice při manipulaci s žhavým uhlím - dvakrát tolik ochrany není nikdy na škodu.

Dokončovací práce a povrchová úprava krbu

Tak jste se konečně rozhodli postavit ten vysněný venkovní krb? Skvělá volba! Pojďme si říct, jak ho správně dokončit, aby vám dlouho a dobře sloužil.

Nejdřív musíte krb pořádně očistit od všech zbytků malty a špíny. Vezměte si pořádný kartáč a pěkně ho vydrbejte. Když to nepůjde, klidně použijte tlakovou vodu - ta si poradí i s těmi nejodolnějšími fleky.

Teď přichází ta nejotravnější část - čekání. Krb musí totálně vyschnout, jinak by se vám mohla později odlupovat omítka. Já vím, že už se nemůžete dočkat prvního grilování, ale věřte mi - tohle uspěchat fakt nechcete.

Většina lidí volí na krb šlechtěnou omítku - a není divu. Je odolná a vypadá parádně. Naneste nejdřív tepelně odolnou stěrku jako základ a pak můžete omítat. Vyberte si barvu, která se bude hodit k vaší zahradě nebo terase.

Fandíte spíš industriálnímu stylu? Nechte cihly přiznané! Stačí je natřít speciální impregnací a máte hotovo. Jen nezapomeňte pořádně vyplnit spáry žáruvzdornou hmotou - jinak by vám do krbu zatékalo.

Všechny kovové části a spoje musí být perfektně utěsněné. Použijte na to speciální žáruvzdorné tmely. Kolem topeniště dejte extra odolnou omítku nebo obklad - přece nechcete, aby vám krb za pár měsíců začal praskat.

A ještě jedna věc - až budete poprvé topit, začněte zlehka. Žádné velké ohně! Dejte novému krbu čas, ať si zvykne. Pak už si můžete užívat báječné večery s přáteli u praskajícího ohně a vůně grilovaného masa.

Údržba a bezpečnost venkovního krbu

Mít venkovní krb z cihel je paráda, ale ruku na srdce - bez pravidelné péče se z něj může stát noční můra. Po každém grilování musíte vymést popel a zbytky jídla, jinak vám příště pokazí celou grilovačku nepříjemným kouřem.

Znáte to - v těch spárách mezi cihlami se časem objeví praskliny. Jakmile nějakou objevíte, nečekejte a hned ji opravte žáruvzdornou maltou. Vlhkost je totiž největší nepřítel vašeho krbu, zvlášť když přijdou mrazy. Jednou za rok se vyplatí natřít cihly speciální impregnací - je to jako dát krbu nepromokavou bundu.

Bezpečnost především, že? Určitě nenechávejte kolem krbu nic, co může chytnout - dřevěný nábytek, suché listí nebo třeba staré noviny. Nejlepší je udělat kolem krbu bezpečnou zónu z dlažby nebo štěrku. A proboha, žádné experimenty s podpalováním pomocí benzínu!

Komín je jako tepna krbu - musí být průchodná. Saze se tam usazují jako cholesterol v žilách, proto je dobré nechat ho jednou za rok profouknout od kominíka. A než zatopíte, mrkněte nahoru, jestli si tam nějaký opeřenec neudělal hnízdo.

Kolem krbu to udržujte jako na přehlídce - žádné přerostlé keře nebo větve stromů. A když se zvedne vítr nebo přijde bouřka, nechte si tu grilovačku na jindy. Pro jistotu mějte vždycky po ruce hasičák nebo aspoň kýbl s vodou.

Zacházejte s krbem s citem. Netopte jak v pekle a používejte jen suché, kvalitní dřevo. Až skončíte, nechte oheň v klidu dohořet - házet na něj vodu je jako polít rozpáleného člověka ledovou sprchou. Když se o krb budete takhle hezky starat, odmění se vám spoustou příjemných večerů s rodinou a přáteli u dobrého jídla.

Nejčastější chyby při stavbě krbu

Stavba venkovního krbu není jen tak ledajaká záležitost. Základ je naprostá alfa a omega - bez pořádného betonového základu se vám může celá ta krása začít brzy rozpadat. Kolikrát jsem viděl, jak si někdo řekl, že to nějak zvládne, a za rok už měl v konstrukci praskliny.

Pozor na obyčejnou maltu, ta vám v krbu dlouho nevydrží. Když začne pořádně hořet, běžná malta to prostě nedá. Potřebujete speciální žáruvzdornou, i když je dražší. To samé platí pro cihly - v ohništi musí být šamotky, jinak se vám to celé rozpadne pod rukama.

Kouř valící se všude kolem? Klasická chyba se špatným komínem. Není nic horšího než sedět u krbu a dusit se kouřem. Komín musí mít správný sklon a průměr - je to jako s průvanem v domě, vzduch potřebuje kudy proudit.

Kolem krbu žádné dřevo, to si pamatujte! Minimálně 80 čísel od všeho, co může chytnout. Radši víc než míň, bezpečnost především. A nezapomeňte na dilatační spáry - krb pracuje jako živý organismus, v teple se roztahuje a v zimě smršťuje.

Izolace mezi šamotkou a vnějším pláštěm je jako teplá bunda v zimě - prostě musí být. Jinak se vám vnější plášť začne přehřívat a za chvíli máte místo krbu ruinu.

A nakonec ta voda - náš největší nepřítel. Pořádná stříška nad komínem není zbytečný luxus. Voda v komíně je jako zub bez plomby - dřív nebo později vás to bude bolet. V zimě zmrzne a máte vymalováno.

Tipy pro grilování a vaření

Grilování na cihlovém krbu je skutečné umění, které si zamilujete. Nejdůležitější je zvládnout práci s ohněm a teplotou - přece nechcete mít steak spálený zvenku a syrový uvnitř, že? Kouzlo cihlového krbu spočívá v tom, jak krásně drží teplo. Je to jako mít venku vlastní pec jako od babičky.

Než začnete grilovat, dopřejte krbu čas se pořádně rozehřát. Půl hodinka předehřívání udělá své zázraky. To je přesně ta chvíle, kdy můžete v klidu připravit marinády nebo si dát první pivko. Však to znáte - dobré jídlo chce svůj čas.

Vůně ovocného dřeva dokáže s masem hotové divy. Třešňové nebo jabloňové dřevo přímo miluje drůbež, a když hodíte na gril hovězí, sáhněte po dubu nebo buku. Jen pozor na mokré dřevo - to by vám udělalo z grilování spíš uzení.

Fakt důležitá věc je mít po ruce pořádné nádobíčko. Litinový rošt je prostě klasika, která nezklamate. A pamatujte - maso potřebuje svůj klid. Před grilováním ho vyndejte včas z lednice a po grilování ho nechte chvilku odpočinout. To jsou ty malé fígle, které dělají velké rozdíly.

Když se pustíte do pečení pizzy, rozpalte krb pořádně - tak na 350-400 stupňů. Ta vůně a křupavost, to je něco, co vám žádná dovážková pizza nedá. A když se povede, budou se k vám sousedi chodit učit.

Po každém grilování si dejte tu práci a všechno pořádně vyčistěte. Je to jako s autem - když se o něj staráte, odmění se vám. A ty spáry mezi cihlami? Ty si zaslouží kontrolu, ať vám teplo neutíká, kam nemá.

Jestli s grilováním začínáte, dejte si nejdřív něco jednoduchého. Pár klobás, zeleninu, kukuřici. Na steaky a další vychytávky bude času dost. Hlavně se nebojte zkoušet nové věci - i mistři grilování někdy začínali.